Neexistuje vizuál filmu, každý plakát je jako pasažér a každý pasažér je jako jiný pasažér, pasažér pasažérů jiných pasažérů. Nových pasažérů... Neexistují pasažéři.

Hrdinové filmu se sešli v divadelním souboru – Pasažéři – a společně připravili hru o tom, jak si představují svůj život po odchodu z dětského domova, ve kterém vyrostli. Skutečnost je však mnohem dramatičtější než divadlo. Pepa jako jediný pracuje, ale nezvládá rozchody s přítelkyněmi a končívá na psychiatrii. Jeho bratr Milan se nedokáže postavit na vlastní nohy a vede silácké řeči. Pali, který z děcáku utekl třikrát za tátou, není v devatenácti schopen postarat se o dvě vlastní děti. Bajdy žije u mámy, nemůže najít práci a smutek zahání kouřením trávy. Film Jany Borškové pojednává o důležitosti lásky, která umí stanovit hranice a dodává pocit jistoty. Režisérka své hrdiny sledovala po dobu šesti let. (Pilot Film)